O Beránkovi, který zachránil svět aneb pět faktů o Velikonocích

Detailní popis produktu

Konečně po dlouhé zimě jaro. Všechno pučí a nalévá se životem a spolu s jarem přicházejí i velikonoční svátky. Za slovem Velikonoce se ale skrývá důležitý příběh, který se skutečně stal, znáte jej?

Původní myšlenka ve svátku Pesach (Velká noc)

Vše má svou historickou minulost a Velikonoční svátek je z části inspirován Izraelským národem a jejich svátkem Pesach. Přeneseme se nyní o několik tisíc let nazpátek do doby Izraelského zajetí v Egyptské zemi. Izraelité trpí a naříkají jako otroci. Bůh se rozhodl, že svůj lid z egyptského zajetí vysvobodí. Izraelité měli přislíbenou záchranu a novou krásnou zem snů - Kanán. Farao ale Izraelity propustit odmítl a Bůh proto dopouštěl na Egypt 10 strašných ran, které je ničily a měly přimět k uvědomění si, kdo je na Zemi Pánem. Poslední rána měla být nejstrašnější. Když nepomohla záplava kobylek, žab, boláků a jiných ran, Bůh se rozhodl sáhnout na život všem prvorozeným. Hospodin prohlásil: "A té noci projdu egyptskou zemí a pobiji v egyptské zemi všechno prvorozené od lidí až po dobytek. Vykonám soudy nad všemi bohy Egypta. Já, Hospodin. Krev na domech, v nichž budete, bude vaším znamením; když uvidím tu krev, pominu vás a nebude mezi vámi zhoubná pohroma, když budu bít egyptskou zemi." (Bible - Exodus 12:12-13) Byla to krev beránka, kterou měli Izraelité potřít veřeje svých domů, aby anděl smrti věděl, kde je Boží lid.  Izraelité pak byli slavně za mnohých a velkolepých zázraků vysvobozeni a putovali do nové země. Na památku této události se měl konat každý rok svátek Velké noci - Pesach, kdy Izraelité jedli beránka, nekvašené chleby a připomínají si, co pro ně Hospodin udělal. Celá událost byla ovšem předobrazem na mnohem hlubší naplnění.

Vysvobození ze zajetí hříchu

Egyptská země se svými pohanskými bůžky a obřady byla symbolem hříchu a ohavnosti, do kterého se lidstvo dostalo svou vzpourou proti Bohu již v ráji. Jediným důsledkem, který na sebe lidé za neposlušnost přivolali, byla a je jistá smrt. "všichni zhřešili a postrádají Boží slávu." (Bible - Řím. 3:23) Je to smutné, ale hřích natolik oddělil lidi od svého Stvořitele a Dárce věčného života, že smrt je vlastně přirozeným důsledkem našeho chování. Bůh, který nás stvořil ke svému obrazu, trpěl, když viděl, do jaké zkázy se lidé svou neposlušností dostali, a v jeho srdci se zrodil plán. "Neboť tak Bůh miluje svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný." (Jan 3:16) Stvořitel toužil sejmout z nás tíži vin, vysvobodit nás z otroctví hříchu a dát lidstvu znovu spravedlnost a možnost záchrany. Pro záchranu Izraele musel být obětován beránek a pro padlé lidstvo celé země byl obětován Boží Syn Ježíš Kristus. On je tím beránkem, jen On jediný mohl přinést to nejcennější výkupné, svou krev, kterou prolil na kříži místo mne i tebe. Každý kdo uvěří v toto poselství, bude moci vyjít z otroctví hříchu a mít naději na věčný život v Božím království. Pesach byl předobrazem tohoto plánu vykoupení. Beránek se musel zabít, jeho krví pomazat veřeje a jeho maso sníst. Nestačí proto uvěřit povrchně, víra musí prostoupit naším tělem a proměnit nás. Když uvěříš, že díky Kristově krvi můžeš dostat u Božího soudu milost a být zachráněn, uvědomíš si i ohavnost svého hříchu, který Spasitele ukřižoval. On tě pak povede tak, aby ses všeho špatného zbavil, a Boží desatero přikázání se stane součástí tvého srdce. Jen vírou jsme zachráněni, ale dobré skutky jsou přirozeným důsledkem změny člověka a lásky ke Kristu. Když budou veřeje tvého srdce pomazány vírou v Ježíšovu prolitou zachraňující krev, anděl věčné smrti se k tobě nedostane!

Pesach přechází ve svátek Večeře Páně

Nyní se přeneseme do časů Ježíše Krista zhruba před 2000 lety. Když se přiblížila doba a Ježíš Kristus poznal, že se brzy naplní vše, co bylo předpovězeno o jeho smrti jako Božího beránka, sedl si se svými učedníky ke stolu a ustanovil místo starozákonního svátku Pesach svátek nový. "Neboť kdykoliv byste jedli tento chléb a pili tento kalich, zvěstujete smrt Páně, dokud on nepřijde." (Bible - 1. Kor. 11:26) Úkolem nového svátku "Večeře Páně" již nebylo připomínat starozákonní vysvobození z Egypta, ale novozákonní vysvobození z hříchu a jisté smrti. Je to poselství o smrti a vzkříšení Ježíše Krista. Svátek Pesach je tedy v novozákonní době nahrazen připomínkou této slavné události při obřadu Večeře Páně a to až do druhého příchodu Spasitele. Všichni křesťané by si měli takto připomínat slavnou událost jeho zástupné oběti a vzkříšení.

Původ dnešních Velikonoc

První křesťané slavili památku Večeře Páně a nikdy by je nenapadlo vytvářet další svátek na památku této události. V době, kdy se ale dostávalo křesťanství do kompromisů s pohanstvím, vládly protižidovské nálady a tito křesťané se snažili oddělit od tehdejších židovských svátků. Ve snaze odlišit se od židů se začalo slavit vzkříšení v neděli, od toho dnešní den odpočinku v neděli místo biblické soboty a mimo jiné se vytvořil i svátek Velikonoce na den rovnodennosti slunce. Až ve 4. století po Kristu bylo na Nicejském koncilu r. 325 rozhodnuto, že Velikonoce mají připadnout na první neděli po prvním jarním úplňku po jarní rovnodennosti. Jejich datum tedy kolísá mezi 22. březnem a 25. dubnem. Tyto svátky a zvyky vykonávané na popeleční středu, květnou neděli, bílou sobotu a další, nevycházejí z nařízení Písma svatého, ale z tradic církve a lidu.

Pomlázka i vajíčka jsou zvyky lidu

Dnešní velikonoce jsou spíše poselstvím o jaru, hojnosti a plodnosti. Není žádným tajemstvím, že tento dnešní svátek s pomlázkou a nadílkou vychází z pohanských zvyků a nemá křesťanský původ. Německé a anglické pojmenování Velikonoc - Ostern a Easter připomíná starogermánskou bohyni jara a plodnosti Ostaru (ranní červánky, jitro) či babylonskou bohyni plodnosti a lásky Ištar a lidé tak vlastně nevědomě slaví příchod jara a falešná božstva starými pohanskými rituály. Co dají dnes Velikonoce tobě? Zůstaneš u pohanských zvyků jara, nebo se zamyslíš nad hlubokou a překrásnou myšlenkou, která se stala základem tohoto svátku? Ježíš Kristus ti nabízí věčný život, přijmeš jej? Bible nikdy nezklamala! Blíží se chvíle, kdy se naplní i poslední její předpovědi a Ježíš Kristus přijde podruhé. Všechna znamení ve světě tomu nasvědčují od politického dění, přes stoupající počet přírodních katastrof, zhoršující se mezilidské vztahy a rostoucí vliv okultismu.